Osm (čtrnáct) kilometrů za architekturou
Během středeční procházky jsem si uvědomil, že architektura je před námi skryta a je jen na nás jestli ji chceme objevit.
Občas stačí pohlédnout vzhůru,
někdy naopak musíme obrátit zrak k zemi,
někdy musíme obejít zeď, někdy zas sejít z hlavní cesty,
někdy musíme přejít řeku,někdy se vlastně ani nejedná o budovy,
někdy stačí vylézt na kopec a zase z něj slézt,
někdy se ti z ní točí hlava,
někdy z ní trčí noha,
někdy je zase měkká jako polštář
a někdy je to jednorožec.
Procházka byla moc inspirativní, užil sem si ji (dokonce i výšlap na Vítkov).
((Vyčerpáním jsem usnul v 21:00))
Super příspěvek! Pobavilo:)
OdpovědětVymazat